odpovědi na akcionářské žádosti o vysvětlení

V Chlumci nad Cidlinou dne 14. 5. 2025

V souladu s § 358 odst. 2 Zákona o obchodních korporacích představenstvo společnosti KOVOPLAST Chlumec nad Cidlinou a.s., podává, na základě žádosti akcionáře Ing. Aleše Hodiny, ze dne 3.5.2025 požadované vysvětlení.

S ohledem na skutečnost, že akcionář Ing. Aleš Hodina prostřednictvím svého právního zástupce Mgr. Antonína Továrka na společnost v minulosti podával trestní oznámení, vedl, a v současné době vede, se společností několik soudních sporů a má za to, že jejich cílem je změnit vlastnickou sktrukturu společnosti, ovlivňovat či zasahovat do jednání představenstva jehož činnost je zejména definována §435 Zákona o obchodních korporacích a §13 platných Stanov společnosti, a ve svých důsledcích tak destabilizovat společnost vedoucí až k případné likvidaci. 

• konstatuje, že není v zájmu společnosti zveřejňovat citlivé a důvěrné informace o dodavatelsko-obchodních vztazích, a to bez jakékoliv výjimky, neboť by mohly být zneužity v neprospěch společnosti (viz např. přípis A. Hodiny ze dne 25.4.2025 ve věci 37 Cm157/2024 kde popírá nezbytnost i vyvolaných investic…)

•  upozorňuje na skutečnost, že vláda České republiky svým usnesením č. 74 ze dne 9.února 1994 rozhodla o privatizaci KOVOPLAST s.p. i ve prospěch INDUSTRIAL spol. s.r.o. založené dne 20.května 1992, jako jeho výrobní a obchodní základny,

• upozorňuje, že Ing. Aleš Hodina se stal s jednou akcií akcionářem společnosti v dubnu roku 2000, kdy od počátku svého působení napadá představenstva společnosti soudními žalobami jejichž cílem je zvrátit rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti, tj. rozhodnutí valné hromady, získat důvěrné informace, které jsou součástí obchodního tajemství či zpochybnit provádění nutných investic do obnovy či rozvoje společnosti.

Představenstvo je přesvědčeno, že odpovídá vyčerpávajícím způsobem na všechny položené otázky tak, aby neohrozilo konkurenceschopnost, svou pověst spolehlivého a věrohodného obchodního partnera a akcionářům předkládané doklady v zákonem stanoveném rozsahu, které jsou plně dostačující pro přijetí fundovaných rozhodnutí.

K bodu 2 pořadu valné hromady (informace o zbytném nemovitém majetku) 

1. Jakým způsobem byl tento zbytný nemovitý majetek doposud využíván? 

Odpověď: Nyní zbytný majetek byl využíván jako výrobní provozy a rekreační objekt.

2. Kdy a kým bude definitivně rozhodnuto, jakým způsobem bude zbytný nemovitý majetek využit? 
3. Na str. 8 výroční zprávy se uvádí, že v případě využití zbytného nemovitého majetku k průmyslové/bytové výstavbě bude činit předpokládaná výše investic 40-60 mil. Kč. Jakým způsobem dospělo představenstvo k těmto částkám? Existují k této kalkulaci jakékoliv objektivní podklady? Pokud ano, kdy a kým byly zpracovány?

Odpovědi na 2 a 3: spadají podle judikatury Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 1993/2019, ze dne 11. 9. 2019 pod obchodní vedení společnosti, jímž je organizování a řízení běžné podnikatelské činnosti společnosti, zejména rozhodování o provozu podniku (závodu) společnosti a s tím souvisejících vnitřních záležitostech společnosti.

Do obchodního vedení rovněž spadá např. rozhodování:

1) o provozních záležitostech společnosti, např. o zásobování, odbytu či reklamě,

2) zda a jaký majetek společnost nabude, či naopak převede na třetí osobu,
3) zda (a jak) společnost bude vymáhat pohledávky za svými dlužníky,
4) zda společnost uhradí svůj závazek,
5) o přemístění provozovny společnosti do nových prostor, neboť stávající prostory jsou nevyhovující,
6) o řízení zaměstnanců, o náboru zaměstnanců, vytváření pracovních úkolů pro zaměstnance, vzdělávání a rozvoje zaměstnanců a jejich hodnocení, včetně rozhodnutí o výši a formě odměňování zaměstnanců nebo o prodeji bytu zaměstnanci za konkrétní kupní cenu,
7) jakým způsobem bude financován provoz společnosti,
8) zda společnost jako investor uzavře smlouvu o spolupráci na realizaci projektu a zda za tímto účelem poskytne dodavateli půjčku (úvěr).

Vzhledem ke skutečnosti, že obchodní vedení firmy spadá do působnosti představenstva, a nikoliv do působnosti valné hromady, a dále ke skutečnosti, že tyto informace jsou předmětem obchodního tajemství podle ust. § 504 o.z., protože představují konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti a informace, které souvisejí s naší společností a   protože představenstvo zajišťuje v zájmu všech akcionářů jejich odpovídající utajení, nelze podat detailní informace o minulých a budoucích investicích.

Zveřejněním těchto informací by totiž mohlo způsobit společnosti újmu velkého rozsahu.

Řešení problematiky zbytného majetku neznamená podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání ani činnosti společnosti“, Z tohoto titulu, a i proto, že v minulosti projevil akcionář Hodina zájem získat alespoň část tohoto majetku do své moci, je tento bod pouze informační, když ani stanovy společnosti a ani ust. z.o.k. nesvěřují přijímání usnesení do působnosti VH. 

K bodům 3, 5 a 6 pořadu valné hromady (zpráva představenstva, zpráva dozorčí rady a účetní závěrka) 

4. Na str. 4 výroční zprávy se uvádí, že celkové opotřebení majetku společnosti dosáhlo 78,2 %. Co to znamená? Jedná se o účetní opotřebení (tj. o výši oprávek), nebo o reálné (faktické) opotřebení majetku stanovené na základě nějakého odborného/znaleckého posouzení? 

Odpověď: Údaj vychází z účetní závěrky zpracované podle zákona o účetnictví a je tedy účetním dokladem.

5. Na str. 7 výroční zprávy je uveden přehled investic realizovaných v roce 2024. 
   a) Z jakého důvodu byly všechny investice financovány z vlastních zdrojů? 
   b) Jakou míru zadlužení považuje představenstvo za optimální z hlediska rentability vlastního kapitálu?
   c) Jaká je aktuální míra zadlužení společnosti? 

Odpověď: Z vlastních zdrojů, z podnikatelského hlediska a situace společnosti představenstvo pokládá za optimální nulovou míru zadluženosti.

Na aktuální míru zadluženosti lze pohlížet z několika hledisek – všechny lze dopočítat ze zveřejněné účetní závěrky a informace je tedy veřejně dostupná. Je věcí akcionáře, jaké jednotlivé varianty propočítat z hlediska svých zájmů pro posouzení skutečností obsažených na jednání valné hromady.

6. Na str. 8 výroční zprávy společnosti za rok 2024 je uveden plán investic na rok 2025, jenž obsahuje 4 hlavní investice:
   (i.) formy pro výrobu zpětných zrcátek,
   (ii.) modely pro inovace čerpací techniky,
   (iii.) hardware a software a
   (iv.) obnova vozového parku.
   
   a) Jaké konkrétní položky budou součástí hlavních investic z plánu investic na rok 2025?
   b) Jaký je účel jednotlivých investic?
   c) Jak bude plánovaných 7 milionů Kč na investice v roce 2025 rozděleno mezi jednotlivé investice?
   d) Z jakých zdrojů budou tyto investice financovány? 

7. Jsou některé z těchto investic natolik nezbytné, že je nezbytně nutné realizovat je v roce 2025, aby nebyla ohrožena další existence společnosti? Pokud ano, žádáme o sdělení: 
   a) O které investice se jedná a v jaké částce? 
   b) Kdy (co nejpřesnější časové vymezení – dny, měsíce) v roce 2025 budou tyto investice uskutečněny? 
   c) Proč musí být tyto investice realizovány nutně v roce 2025? 
   d) Jaké důsledky by mělo odložení těchto investic?

8. Lze investice plánované společností na rok 2025 rozdělit na investice primární, sekundární a terciární podle jejich důležitosti? Pokud ano, jaké investice jsou primární a jaké budou náklady na tyto investice? Jaké investice jsou sekundární a jaké budou náklady na tyto investice? Jaké investice jsou terciární a jaké budou náklady na tyto investice? 
9. Plánuje Společnost mimo hlavní investice na rok 2025 ještě nějaké další investice? Pokud ano, tak jaké a v jakém rozsahu? 
10. Kolik činí podíl investic plánovaných na rok 2025 na celkových předpokládaných výdajích společnosti v roce 2025? 

Odpovědi č. 6 až 10 spadají podle judikatury Nejvyššího soudu  ČR sp. zn. 31 Cdo 1993/2019, ze dne 11. 9. 2019 pod obchodní vedení společnosti, jímž je organizování a řízení běžné podnikatelské činnosti společnosti, zejména rozhodování o provozu podniku (závodu) společnosti a s tím souvisejících vnitřních záležitostech společnosti.

Do obchodního vedení rovněž spadá např. rozhodování:

1)  o provozních záležitostech společnosti, např. o zásobování, odbytu či reklamě,
2) zda a jaký majetek společnost nabude, či naopak převede na třetí osobu,
3) zda (a jak) společnost bude vymáhat pohledávky za svými dlužníky,
4) zda společnost uhradí svůj závazek,
5) o přemístění provozovny společnosti do nových prostor, neboť stávající prostory jsou nevyhovující,
6) o řízení zaměstnanců, o náboru zaměstnanců, vytváření pracovních úkolů pro zaměstnance, vzdělávání a rozvoje zaměstnanců a jejich hodnocení, včetně rozhodnutí o výši a formě odměňování zaměstnanců nebo o prodeji bytu zaměstnanci za konkrétní kupní cenu,
7) jakým způsobem bude financován provoz společnosti,
8) zda společnost jako investor uzavře smlouvu o spolupráci na realizaci projektu a zda za tímto účelem poskytne dodavateli půjčku (úvěr).

Vzhledem ke skutečnosti, že obchodní vedení firmy spadá do působnosti představenstva, a nikoliv do působnosti valné hromady, a dále ke skutečnosti, že tyto informace jsou předmětem obchodního tajemství podle ust. § 504 o.z., protože představují konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti a informace, které souvisejí s naší společností a   protože představenstvo zajišťuje v zájmu všech akcionářů jejich odpovídající utajení, nelze podat detailní informace o minulých a budoucích investicích.

Zveřejněním těchto informací by totiž mohlo způsobit společnosti újmu velkého rozsahu.

11. Kolik činí předpokládaná výše odpisů za rok 2025? 

Odpověď: Ca. 8 milionů Kč.

12. Ve výroční zprávě za rok 2023 bylo na str. 8 uvedeno, že plán investic na rok 2024 předpokládá investice ve výši 9 mil. Kč. Z výroční zprávy za rok 2024 na str. 7 (tabulka) však plyne, že celková výše investic činila 8,2 mil. Kč. Jaké investiční záměry nebyly realizovány? Z jakého důvodu nebyly realizovány? Jakým způsobem se nerealizování těchto záměrů projevilo v činnosti společnosti? 
13. Jaká je doba obratu krátkodobých pohledávek společnosti evidovaných v rozvaze za rok 2024 (tj. rychlost/doba s jakou společnost zinkasuje v průměru své pohledávky od odběratelů)?

Odpovědi č. 12 a 13 spadají podle judikatury Nejvyššího soudu  ČR sp. zn. 31 Cdo 1993/2019, ze dne 11. 9. 2019 také pod obchodní vedení společnosti, jímž je organizování a řízení běžné podnikatelské činnosti společnosti, zejména rozhodování o provozu podniku (závodu) společnosti a s tím souvisejících vnitřních záležitostech společnosti.

Do obchodního vedení rovněž spadá např. rozhodování:

1) o provozních záležitostech společnosti, např. o zásobování, odbytu či reklamě,
2) zda a jaký majetek společnost nabude, či naopak převede na třetí osobu,
3) zda (a jak) společnost bude vymáhat pohledávky za svými dlužníky,
4) zda společnost uhradí svůj závazek,
5) o přemístění provozovny společnosti do nových prostor, neboť stávající prostory jsou nevyhovující,
6) o řízení zaměstnanců, o náboru zaměstnanců, vytváření pracovních úkolů pro zaměstnance, vzdělávání a rozvoje zaměstnanců a jejich hodnocení, včetně rozhodnutí o výši a formě odměňování zaměstnanců nebo o prodeji bytu zaměstnanci za konkrétní kupní cenu,
7) jakým způsobem bude financován provoz společnosti,
8) zda společnost jako investor uzavře smlouvu o spolupráci na realizaci projektu a zda za tímto účelem poskytne dodavateli půjčku (úvěr).

Vzhledem ke skutečnosti, že obchodní vedení firmy spadá do působnosti představenstva, a nikoliv do působnosti valné hromady, a dále ke skutečnosti, že tyto informace jsou předmětem obchodního tajemství podle ust. § 504 o.z., protože představují konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti a informace, které souvisejí s naší společností a   protože představenstvo zajišťuje v zájmu všech akcionářů jejich odpovídající utajení, nelze podat detailní informace o minulých a budoucích investicích.

Zveřejněním těchto informací by totiž mohlo způsobit společnosti újmu velkého rozsahu.

14. Obdrželo v minulém či letošním roce představenstvo Společnosti či dozorčí rada Společnosti nějaké oznámení o střetu zájmů podle §§ 54 a násl. ZOK? Pokud ano, jaké? 

Odpověď: Představenstvu je známo, že Valná hromada společnosti v roce 2024 tuto záležitost projednala a vzala na vědomí, že členové volených orgánů své povinnosti splnili. 

15. Patřila mezi odběratele společnosti v roce 2024 i společnost INDUSTRIAL spol. s.r.o., IČ: 44568258 (dále jen „Industrial“)? Pokud ano, jaká byla výše tržeb Společnosti z obchodu s Industrialem za rok 2024? 
16. Patřila mezi odběratele společnosti v roce 2024 i společnost Iveco Czech Republic a.s. IČ: 48171131 (dále jen „Iveco“)? Pokud ano, jaká byla výše tržeb Společnosti z obchodu s Iveco za rok 2024? 
17. Jaké služby poskytovala Společnost společnosti Industrial v roce 2024? 
18. Pronajímá Společnost společnosti Industrial jakékoliv nemovitosti či jejich části? Pokud ano, o jaké nemovitosti se jedná a kolik činí nájemné? 
19. Využívá Industrial ke své činnosti zaměstnance Společnosti? Pokud ano, tak k jakým účelům a kolik činí úplata za tuto službu? 
20. Proč Společnost neprodává své výrobky napřímo Ivecu, ale činí tak prostřednictvím společnosti Industrial? 
21. Jaké benefity čerpá Společnost z toho, že své výrobky dodává Ivecu prostřednictvím společnosti Industrial? 
22. Pokusila se Společnost v roce 2024 navázat obchodní spolupráci se společností Iveco? Pokud ne, žádáme o vysvětlení, proč se o to nepokusila, když Iveco má dlouhodobě zájem právě o výrobky Společnosti? 
23. Je pravdou, že Iveco zasílá objednávky na dodání výrobků/zboží přímo zaměstnancům Společnosti? 
24. Je pravdou, že Iveco odebírá výroby Společnosti přímo ze skladu Společnosti? 
25. Provádělo v roce 2024 Iveco ve Společnosti jakýkoliv audit či jinou prověrku výrobních kapacit apod. s cílem zjistit, zda je Společnost způsobilá vyrábět výrobky pro Iveco? Pokud ano, čeho se prověrka týkala, v jakém rozsahu proběhla?

Odpovědi č. 15 až 25 spadají podle judikatury Nejvyššího soudu  ČR sp. zn. 31 Cdo 1993/2019, ze dne 11. 9. 2019 pod obchodní vedení společnosti, jímž je organizování a řízení běžné podnikatelské činnosti společnosti, zejména rozhodování o provozu podniku (závodu) společnosti a s tím souvisejících vnitřních záležitostech společnosti.

Do obchodního vedení rovněž spadá např. rozhodování:

1)  o provozních záležitostech společnosti, např. o zásobování, odbytu či reklamě,
2) zda a jaký majetek společnost nabude, či naopak převede na třetí osobu,
3) zda (a jak) společnost bude vymáhat pohledávky za svými dlužníky,
4) zda společnost uhradí svůj závazek,
5) o přemístění provozovny společnosti do nových prostor, neboť stávající prostory jsou nevyhovující,
6) o řízení zaměstnanců, o náboru zaměstnanců, vytváření pracovních úkolů pro zaměstnance, vzdělávání a rozvoje zaměstnanců a jejich hodnocení, včetně rozhodnutí o výši a formě odměňování zaměstnanců nebo o prodeji bytu zaměstnanci za konkrétní kupní cenu,
7) jakým způsobem bude financován provoz společnosti,
8) zda společnost jako investor uzavře smlouvu o spolupráci na realizaci projektu a zda za tímto účelem poskytne dodavateli půjčku (úvěr).

Vzhledem ke skutečnosti, že obchodní vedení firmy spadá do působnosti představenstva a nikoliv do působnosti valné hromady, a dále ke skutečnosti, že tyto informace jsou předmětem obchodního tajemství podle ust. § 504 o.z., protože představují konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti a informace, které souvisejí s naší společností a   protože představenstvo zajišťuje v zájmu všech akcionářů jejich odpovídající utajení, nelze podat detailní informace o minulých a budoucích investicích.

Zveřejněním těchto informací by totiž mohlo způsobit společnosti újmu velkého rozsahu.

26. Společnost emitovala celkem 91 182 ks akcií. Podle stanov připadá na každou akcii jeden hlas. Jaký je celkový počet oprávněných hlasů ve Společnosti s ohledem na dikci § 3 zákona č. 134/2013 Sb., o transparentnosti akciových společností? 

Odpověď je akcionářům známou informací, která zaznívá na počátku jednání valné hromady a je uvedena v zápise z valné hromady.

27. Jsou v seznamu akcionářů zapsaní všichni akcionáři, kteří v souladu s ust. § 3 zákona č. 134/2013 Sb. předložili Společnosti akcie k výměně a sdělili údaje pro zápis do seznamu akcionářů? 

Odpověď: Ano jsou zapsáni všichni akcionáři, kteří o zápis do seznamu akcionářů požádali a splnili veškeré dané povinnosti.

28. Účetní závěrka Společnosti za rok 2024 byla ověřena auditorem. Jak je to možné, když valná hromada neurčila ve smyslu § 17 zákona č. 93/2009 Sb. o auditorech, auditora k ověření účetní závěrky za rok 2024? Kdo schválil uzavření smlouvy o provedení auditu s auditorskou společností Verifikace SUED a.s.?

Odpověď: Podle ustanovení §20 zákona č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví je představenstvo povinno zajistit ověření účetní závěrky osobou k tomu oprávněnou – tedy auditorem. 

Podle ustanovení § 17 odst. 1, zákona č. 93/2009 Sb., by auditora měl určit nejvyšší orgán společnosti, tj. valná hromada. To se však nestalo, viz přiložený zápis z VH listopad 2024.  

Za vzniklé situace představenstvo aplikovalo § 17 zák. 93/2009 Sb tj., že když nejvyšší orgán – valná hromada auditora neurčila, určí ho dozorčí rada (orgán) účetní jednotky. Statutární orgán účetní jednotky je oprávněn uzavřít smlouvu o povinném auditu pouze s takto určeným auditorem.

Dozorčí rada schválila jako auditora společnost Verifikace SUED a.s. a statutární orgán s tímto auditorem uzavřel smlouvu. Celkové náklady na audit byly 85 000,-Kč.

K bodu 7. pořadu valné hromady (návrh na rozdělení zisku) 

29. Představenstvo předložilo dva alternativní návrhy na rozdělení zisku, a to a) rozdělení 100 % zisku akcionářům ve formě dividend, nebo b) převedení 100 % zisku na účet nerozděleného zisku minulých let. Znamená to, že představenstvo považuje obě varianty za správné a rovnocenné? 

Odpověď: Představenstvo předkládá valné hromadě dvě varianty vypořádání zisku společnosti z titulu skutečnosti, že nemůže omezovat návrhy či protinávrhy akcionářů. Na základě rozhodnutí valné hromady bude realizovat potřebné kroky v obchodním vedení společnosti tak, aby vůli akcionářů zajistilo.

Představenstvo nemůže posuzovat správnost a rovnocennost jednotlivých alternativ, když musí plně respektovat usnesení akcionářů společnosti a každá alternativa představuje jiné kroky, postupy a jiné řešení. Představenstvo si nemůže vyhrazovat rozhodování, který postup je pro něj nejjednodušší, ale musí rozhodnutí valné hromady respektovat a realizovat. Představenstvo pouze konstatuje, že společnost není v takové kondici, aby mohla vyplácet dividendy.

30. Existuje nějaký důležitý a výjimečný důvod, pro nějž by zisk vygenerovaný Společností za rok 2024 nemohl být ani z části rozdělen mezi akcionáře? Pokud ano, o jaký důležitý a výjimečný důvod se jedná?

Odpověď: Představenstvo v pozvánce uvedlo jemu známé skutečnosti ve zdůvodnění v pozvánce. Představenstvu jsou rovněž známy závěry Vrchního soudu v Praze pod 9 Cmo 276/2024-9, ze dne 15.10.2024, které dovodilo, že lze kumulovat finanční prostředky, používat je průběžně také pro financování investic provozního charakteru, neboť areál společnosti je nutné vzhledem ke stáří budov, rozvodů médií a komunikací cíleně opravovat a rekonstruovat, když reálné technické a morální opotřebení výrobních prostředků je podstatně vyšší než opotřebení účetní.

Přesto představenstvo ponechává rozhodnutí o vypořádání zisku na akcionářích, jakož i rozhodnutí, jak jsou uvedené investice důležité z jejich pohledu.

31. Ohrozilo by rozdělení zisku (příp. jeho části) další fungování Společnosti? 

Odpověď: Tato skutečnost je zkoumána představenstvem až v momentě vyplácení zisku, jak ukládá ust. §40 odst. 1. z.o.k., proto o tom nelze nyní hovořit. Dle platné judikatury jsou veškeré testy (cash flow, likvidity a insolvence) součástí obchodního vedení společnosti, a akcionáři na ně a jejich výsledek nemají nárok, neboť nejsou v působnosti valné hromady. (srov. usnesení VS v Olomouci č. j. 5 Cmo 38/2018-125, ze dne 16.10.2018, které dovodilo, že „test podle § 40 ZOK nemůže provádět, a také neprovádí, valná hromada společnosti. Proto „porušení § 40 odst. 1 ZOK“ nemůže mít vliv na platnost rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku.“ A dále dovodilo, že „test úpadku ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 ZOK provádí statutární orgán v rámci obchodního vedení společnosti, je jediným odpovědným za jeho splnění a jako jediný má také úplné a aktuální informace potřebné k tomu, aby mohl test úpadku provést. Test úpadku je přitom statutární orgán povinen provést při dispozici s finančními prostředky při jejich faktické výplatě (výplatě dividendy). Test úpadku se provádí bezprostředně před výplatou, a to s přihlédnutím k nejaktuálnějšímu stavu hospodaření společnosti. Na povinnost testu úpadku podle ustanovení § 40 ZOK navazuje úprava důsledků odpovědnosti statutárního orgánu podle § 159 OZ a §§ 51, 63 až 68 ZOK.“)  

32. Jsou ve společnosti splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby byl zisk za rok 2024 rozdělen mezi akcionáře? Pokud ne, které podmínky splněny nejsou? 

Odpověď: Jedinou zákonnou podmínkou pro schválení rozdělování zisku je vytvoření zisku a rozhodnutí – schválení rozdělení zisku akcionáři na valné hromadě. O ostatních podmínkách rozhodují akcionáři, nikoliv představenstvo, které toto nemá v působnosti. Představenstvo je vázáno pouze ust. § 40 odst.1 z.o.k. jak již bylo uvedeno.

33. Jakým způsobem byl stanoven příděl do rezervního fondu? K čemu byl rezervní fond použit v roce 2024?

Odpověď: Příspěvek do rezervního fondu a jeho výše je dána ustanovením stanov společnosti a v roce 2024 nebyl čerpán.

Dne 14. 5. 2025

představenstvo společnosti